Síla ruských letadel...

Rozhovor s Oldou Pelčákem pro sputniknews.com...

Den ozbrojených sil...

Odkaz na článek na našich webových stránkách...

Odkaz na fotogalerii...

Oldřich Pelčák létal jako ďas...

A dočtete se o tom v článku pod tímto odkazem...

Den kosmonautiky...

12.dubna 1961 odstartoval do vesmíru první kosmonaut světa - Jurij Alexejevič Gagarin. Tento den je proto oslavován jako Den kosmonautiky. Zde odkaz na rozhovor s naším kosmonautem Oldou Pelčákem...

Zlomená křídla republiky Československé...

S laskavým svolením plk. Ing. Josefa Pavlíka věnováno mučedníkům, pro něž bylo vlastenectví cennější než vlastní život...

O tragických událostech přelomu třicátých a čtyřicátých let minulého století toho bylo napsáno už mnoho. Politika tehdejších gentlemanů a akademiků nezajistila proklamovaný mír v Evropě, naopak, vehnala svět do druhého ničivého konfliktu století, který proměnil v prach více než stovky milionů lidských bytostí a generace dalších navždy poznamenal...

Nechci hledat jakékoliv podobnosti s dneškem, ani se věnovat rozsáhlým úvahám. Nehodlám pitvat tento konflikt globálních rozměrů a tvářit se jako odborník na problematiku života v Protektorátu, Třetí říši atd.. Rád bych jen upozornil na dům, stojící v ulici Na Poříčí, jenž je označen popisným číslem 1061/37. Skromná pamětní deska po levé straně jeho vstupních dveří informuje o místech, událostech a hrdinech s ním spojených. O hrdinech, na něž nesmíme nikdy zapomenout...

Ve třetím patře tohoto domu sídlil od roku 1928 Svaz letců republiky Československé, stavovské organizace všech osob, spojených s československým letectvím. Po březnové okupaci Československa v roce 1939 byli z tohoto místa ilegálně odesíláni příslušníci československého letectva a armády do zahraničního odboje, aby zde bojovali za svobodu a osvobození své vlasti. Přibližně 1200 jich z tohoto místa odešlo do zahraničí, než došlo k smrtícímu zátahu příslušníků německé tajné policie, obávaného gestapa...

Hlavními organizátory těchto odchodů byli členové vedení tehdejšího Svazu letců, jenž se postupně z organizace stavovské měnil na odbojovou. Jmenovitě šlo o pplk. Josefa Hamšíka, škpt. gšt. Vítězslava Rosíka, předválečného předsedu Svazu, kpt. Josefa Malého, předválečného tajemníka Svazu, kpt. Vladimíra Černého, předsedu sekce civilních pilotů, čet. Rudolfa Daleckého, pilota továrny Avia, kpt. Jana Popeláka, čet. Jana Kupku, radiotelegrafistu ČSA, por. Františka Procházku, advokáta Dr. Josefa Ettela a Joachyma Katzera, tajemníka Jednotného svazu soukromých zaměstnanců (za civilní piloty). Od 8. dubna 1939, i díky spolupráci s dalšími organizacemi, zejména pak s Obranou národa (gen. Aloisem Vicherkem, plk. Jaroslavem Vedralem, mjr. Jaroslavem Hájíčkem a dalšími...) začali odsud odcházet do zahraničí první českoslovenští letci. Oficiálně však vedení SL RČS zprostředkovávalo bývalým příslušníkům letectva nové zaměstnání...

Tato činnost nemohla být gestapu utajena. Nejprve bylo vedení Svazu (zatím pouze) upozorněno na inzerát, který nabízel bývalým letcům řešení problému jejich dalšího zaměstnání. Tento se dočkal mezi letci velké odezvy, bylo však gestapem záhy zakázáno jej v protektorátním tisku zveřejňovat. Již v létě roku 1939 došlo pak k zatčení prvních převaděčů. Přesto však organizování přechodů ještě nabralo na intenzitě. Byly zajištěny nové přechodové cesty, kpt. Popelák byl dokonce vyslán do Londýna (!!!) na fingované obchodní jednání, kde však vyjednal zlepšení podmínek pro přijetí československých letců v Polsku...

Posléze se již plně ilegální vedení Svazu letců RČS začalo stále více věnovat i zpravodajské činnosti. Zprávy z Protektorátu, zejména týkající se zbrojního průmyslu a pohybu německých jednotek, byly předávány pomocí rozsáhlé kurýrní sítě, vybudované zpravodajskou organizací pod vedením bývalého majitele továrny Avia Miloše Bondyho...

Na intenzitě však postupně nabíralo i úsilí německých orgánů a gestapa o potření jakéhokoliv odporu a likvidaci všech odbojových skupin na území protektorátu...

19. února 1940 byl v Budapešti zatčen Miloš Bondy...

...

23. února 1940 byl zatčen vedoucí člen ilegálního výboru Svazu letců kpt. Vladimír Černý...

...

20. března 1940 byl zatčen pplk. Hamšík...

30. března 1940 byl zatčen čet. Rudolf Dalecký...

4. dubna 1940 byl zatčen por. Josef Žampach, nyní technický úředník ČKD...

...

27. června 1940 byl zatčen Otakar Sviták, bývalý přednosta oddělení letectva na MNO...

...

12. června 1941 byl zatčen čet. Jan Kupka...

...

19. ledna 1943 byl odsouzen a popraven Joachym Katzer...

...

A takto bychom mohli pokračovat dále a dále, jmenný seznam bývalých letců, členů Svazu letců RČS, členů odbojových organizací "Bondy", "Obrana národa" a dalších by byl předlouhý...

Výše jmenovaní funkcionáři Svazu letců RČS byli vězněni a mučeni dlouhé tři roky. Rudolf Dalecký prošel mnoha vězeními a koncentračním táborem Dachau. Padl jako parlamentář v době Pražského povstání. Kpt. Vladimír Černý, pplk. Josef Hamšík a por. Josef Žampach, členové vedení Svazu letců RČS, byli za účast při organizování ilegálních odchodů a za další odbojovou činnost nacisty popraveni 8. dubna 1943 v Berlíně-Charlotenburgu...

Před pětasedmdesáti lety...

Tisková zpráva...

V Etiopii byl odhalen zrekonstruovaný hrob pilota československé armády a RAF Vítězslava J. Rosíka...

Velvyslanectví České republiky v Etiopii v pondělí 12. března 2018 u příležitosti 19. výročí vstupu Česka do NATO slavnostně odhalilo zrekonstruovaný hrob plukovníka československé armády Vítězslava Rosíka, který je od roku 1955 pochován v Addis Abebě. Věnce na hrob u této příležitosti položili velvyslanci České republiky, Slovenska a Velké Británie, požehnal mu také kardinál addisabebské arcidiecéze Berhane Eyesus Surafel. Čestnou stráž drželi během ceremoniálu vojenští přidělenci ČR a Spojeného království. "Výjimečný příklad plukovníka Rosíka nám připomíná, že v Česku vždy žili lidé připravení bojovat za svobodu a demokracii. Díky vlastencům, jako byl on, se dnes nejen Česká republika může těšit z míru v Evropě zajišťovaného mimo jiné Severoatlantickou aliancí," řekl během ceremoniálu velvyslanec ČR Karel Hejč. Plukovník Rosík patří k významným vojenským osobnostem meziválečného a poválečného Československa: Bojoval v první světové válce, následně působil u vznikajícího československého letectva. Po vypuknutí druhé světové války odešel do zahraničního odboje a aktivně se podílel na organizaci československého letectva nejprve ve Francii, později v Anglii. Od roku 1940 sloužil u Britského královského letectva a bojoval v Bitvě o Anglii. Po převratu 1948 byl jako bývalý příslušník RAF zbaven funkcí v obnovené československé armádě a přeložen do výslužby. S tím se však plk. Rosík nesmířil a roku 1949 přijal pozvání etiopského císaře Haile Selassieho a odešel do Etiopie, kde společně s plukovníkem Tobyškou působil jako poradce pro rozvoj etiopského letectva. Vítězslav Josef Rosík zemřel v Etiopii dne 9. května 1955 a je pohřben na hřbitově Gulele v Addis Abebě. V jeho rodné obci Bzová u Uherského Hradiště byla v roce 2015 u příležitosti 60. výročí jeho úmrtí odhalena pamětní deska. Hrob během let chátral. Česká ambasáda se společně s vojenským přidělencem Armády ČR snažila o hrob pečovat svépomocí, hrob však vyžadoval celkovou rekonstrukci. Dar addisabebské katolické farnosti, která má hřbitov v péči, na potřebnou rekonstrukci ve výši 50 tis. Kč nakonec v prosinci 2017 uvolnila svým rozhodnutím vláda ČR. Nedávno dokončenou rekonstrukci pak zajistila česká ambasáda. Velvyslanectví České republiky v Etiopii považuje plk. Rosíka za osobu, která se aktivně podílela na obraně Československa a významně přispěla k budování dobrého jména republiky v zahraničí a jehož celoživotní služba si zaslouží uznání i 63 let po jeho smrti. 

gen. Boček oslavil 95. narozeniny!!!...

Generálmajoru Emilu Bočkovi, poslednímu žijícímu českému letci britského královského letectva, připravilo ve čtvrtek 22. února občanské sdružení JARY, z.s. ve spolupráci s Československou obcí legionářskou oslavu nadcházejících 95. narozenin. Více na webu našeho spolku...


XXVII. reprezentační letecký ples...

V sobotu 10 února 2018 se uskutečnil tradiční Letecký ples v pražské Lucerně, v pořadí již dvacátý sedmý. Hrál orchestr Václava Hybše, jako host zpíval Bohuš Matuš, program byl obohacen vystoupením mažoretek, tanečními ukázkami, i velmi zajímavým vystoupením leteckých modelářů. Večerem provázel známý televizní hlasatel Rey Koranteg a přesně ve 20.00 hod oficiálně ples zahájili předseda Českého svazu letectví plk.v.v. Ing. Oldřich Pelčák a velitel Vzdušných sil Armády České republiky generál Jaromír Šebesta.

Na této letecké společenské akci byli přítomni významní hosté i představitelé sponzorských organizací, kdy generálním partnerem bylo Řízení letového provozu Praha. Bohatá tombola s tradiční první cenou, zájezdem pro dvě osoby na Kanárské ostrovy, byla vrcholem bohatého programu. S dobrým pocitem i navázáním nových přátelských vztahů v letecké rodině se účastníci plesu rozjížděli domů. Letu zdar !

Fotogalerie...

Krátká videoreportáž...

Kosmonauti NULA...

Na našich webových stránkách naleznete odkaz na reportáž z křestu stejnojmenné knihy...

KX-B neodpovídá...

28. 10. 2017 - Představitelé Českého svazu letectví byli pozváni na akci v holandském Pettenu, místu, kde ke konci prosince 1942 moře na břeh vyplavilo člun s trosečníky . V úterý 17.října 2017 odstartoval ze Kbel letoun CASA, aby v Čáslavi nastoupili zástupci 21.základny taktického letectva a také zástupci 22.základny vrtulníkového letectva Sedlec. Delegaci Českého svazu letectví tvořili Jiří Kubala, Oldřich Pelčák a Josef Pešek. 

Ti čtenáři, kteří se zajímají o historii českých letců bojujících za II. světové války ví, že nadpis tohoto článku není žádná tajná šifra, ale označení bombardéru Vickers Wellington, kterému velel četař Alois Šiška. Domnívám se, že nejlépe to ve svém projevu vyjádřila velvyslankyně České republiky v Nizozemském království paní Jana Reinišová: "Neumíme si představit, co musela posádka letounu Wellington KX-B prožít po nouzovém přistání na hladinu moře. Šest nekonečných dní pobytu v ledových vlnách, než člun s trosečníky 3.ledna 1942 vyplavilo moře na holandské pobřeží poblíž vesnice Petten".

V odpoledních hodinách 28.prosince 1941 odstartovalo osm bombardérů 311.československé perutě britského královského letectva z letiště v hrabství Norfolk k náletu na německý přístav Wilhelmshaven, kde posádku jednoho z nich tvořili první pilot-četař Alois Šiška, druhý pilot-četař Josef Tománek, navigátor-nadporučík Josef Mohr, radiotelegrafista-nadporučík Josef Ščerba, přední střelec-četař Pavel Svoboda a zadní střelec-četař Rudolf Skalický. Letoun byl nad cílem těžce poškozen a posádka musela nouzově přistát na hladině Severního moře. Z posádky, která přežila toto nouzové přistání na vodní hladinu, přežili pouze tři - Šiška, Ščerba a Svoboda.

"Jsem velice rád, že mezi dnešními účastníky vidím mladé piloty, kteří nezapomínají a hlásí se k odkazu hrdinských činů pilotů II. světové války," pronesl ve své řeči velitel 21. základny taktického letectva Čáslav, plukovník Petr Tománek. V závěru aktu pak dvojice letounů L-159 Alca čáslavské základny provedla opakovaný průlet nad památníkem, který byl vystavěn v tento den před pěti léty skupinou letců, kteří si říkají Tmavomodří a jmenovitě Jaroslavem Morochovičem, Zdenkem Nožičkou, Pavlem Staňkem a Jaroslavou Morochovičovou.

Na závěr dcera Aloise Šišky paní Dagmar Johnson Šišková poděkovala všem účastníkům a spoluorganizátorům za květinové dary, perfektní organizaci a účast na této akci.

Autor textu i fotografií: Ing. Oldřich Pelčák, předseda Českého svazu letectví

Fotografie ve fotoalbu - Petten na webu spolku  

Naše návštěva v Lomnici n/Popelkou

25. 10. 2017 Oslavná vzpomínka na Františka Truhláře, válečného pilota

Z vědomí veřejnosti už možná vyprchal příběh Františka Truhláře, válečného letce RAF, rodáka z Lomnice nad Popelkou, od jehož narození uplyne 19.11.17 právě 100 let. V jeho případě se pojí hrdinství služby střelce a pilota s hrdinstvím zcela jiného druhu. Hrdinství člověka, který jako střelec 311. bombardovací peruti jako jediný přežil havarii letounu, při které utrpěl rozsáhlé popáleniny, bolestivé a dlouho léčené. Prokázal již svoji odvahu a vlastenectví a mohl se s poukazem na své zranění se ctí vzdát letecké služby. Přesto se vrátil zpět a znovu jako pilot 312. stíhací perutě skoro denně riskoval svůj život. Při svém posledním, šedesátém letu utrpěl znovu těžké popáleniny, které i po opětovném dlouhém léčení zanechaly zohyžďující stopy. Díky péči lékařů (byl členem skupiny "pokusných morčat" doktora McIndoa, plastického chirurga, pečujícího o vážně popálené letce) kteří vynakládali ohromné úsilí ve snaze omezit ohněm způsobená znetvoření, pochopení ošetřujících sester a zdravotníků a pomocí kamarádů, vrátil se mjr. Truhlář k běžnému životu, tím spíše, že za války i civilní obyvatelstvo v Britanii si vážilo popálených letců a prokazovalo jim úctu a vděčnost. To ovšem kontrastovalo s bezohledností, s jakou ho po návratu přijímali doma lidé, za jejichž svobodu bojoval, a nyní dělali na jeho znetvořenou tvář nešetrné narážky.

Mjr. František Truhlář zahynul 3.12.46 za ne zcela jednoznačných okolností při havarii svého letounu při průletu nad rodnou obcí.


Na paměť a připomenutí zásluh a obětí Františka Truhláře, připravilo jeho rodné město ke stému výročí narození svého rodáka řadu akcí, kterých se zúčastnila také skupina členů našeho Leteckého spolku Praha (Bažant, Bínová, Karásková, Milota, Nohel). Zúčastnili jsme se všech pořádaných akcí, ze kterých je třeba vyzdvihnout zejména vzpomínku a kladení věnců k pamětní desce mjr. (in memoriam plk.) letectva Truhláře, promítnutí dokumentárního filmu, odhalení pamětní desky na zdi sokolovny, místě, kde došlo k havarii. Hezkou doprovodnou akcí bylo vystoupení smíšeného pěveckého souboru, předsedy Okrašlovacího spolku a členů roty "Nazdar" s praporem (na jehož druhé straně je ovšem ze mě neznámých a nepochopitelných důvodů americká vlajka).

Důstojným zakončením oslav byla přednáška armádního historika a ředitele Odboru pro válečné veterány MO plk.gšt.PhDr.Eduarda Stehlíka,Ph.D.,MBA (bohužel přednesená bez mikrofonu před zaplněným divadlem, takže méně slyšící návštěvníci z ní mnoho nezachytili).

Foto: Víťa Nohel Plk.let.v.v. Milota

Více ve fotoalbu na webu spolku

DODATEK předsedy spolku

Při pohledu na obrázek, první zleva je major Karel Bažant. Osud tomu chtěl, že v tento den slavil své 93-tí narozeniny. Po příjezdu do Prahy, Karel napsal panu starostovi své poděkování.

Vážený pan Mgr Josef Šimek starosta města Lomnice nad Popelkou.
Vážený pane starosto,byl jsem potěšen Vašim pozváním, abych zase po letech spolu s Vámi Lomničáky uctil památku vašeho vzácného rodáka plukovníka let. Františka Truhláře. Býval jsem u Vás hned po "sametu" u pomníku s křídlem z Mig-15, ve vzácné společnosti jeho spolubojovníků Karla Mrázka, Františka Fajtla, Františka Peřiny s paní, Lomem, Navrátilem,Hlučkou a dalšími. A zase dnes. S velkým obdivem jsem poznával, co všechno město pod Vašim vedením pro zachování památky na plk.Truhláře na den 21.10. připravilo.
Z pražské odbočky Svazu letců jsme u Vás byli čtyři , jen náš předseda plk. Oldřich Pelčák. který vše pro naši cestu k Vám připravil--pro nemoc zůstal doma.
Pane starosto děkujeme Vám a Vašim spolupracovníků za všechno, co jste,pro zachování památky plukovníka let. Františka Truhláře vykonali.
S úctou k Vám mjr.let. Karel Bažant

A odpověď pana starosty:

Vážený pane majore,

mnohokrát děkujeme za Vaši odezvu na naši akci. Jsme potěšeni za každou reakci, která k nám dorazí. O to víc nás těší, že jste byli spokojení.

Velmi si ceníme toho, že jste byli při vzpomínkové akci přítomni a že jste nás tak mohli podpořit. Velmi si toho vážíme.

Osobně si myslím, že připomínání si každého, kdo pro naši zem něco udělal má smysl. Činíme tak i v případě plk. Fr. Truhláře a děláme to rádi, byť organizace takové akce rozhodně není v dnešní době nic jednoduchého.

Ještě jednou mnohokrát děkujeme za Vaši účast a milá slova, která nás velmi potěšila.

S pozdravem

Mgr. Josef Šimek

starosta

Město Lomnice nad Popelkou

Ministr obrany předal Záslužný kříž Marii Karáskové. 

V resortu strávila 58 let

Neobvyklého úkolu se zhostil ministr obrany Martin Stropnický. Záslužný kříž a květinu předal Marii Karáskové, ženě, která včera po 58 letech služby odešla do starobního důchodu. Právem jí tak patří titul služebně nejstarší pracovník nejen resortu Ministerstva obrany ČR, ale vůbec celé české státní správy.

Martin Stropnický gratuluje Marii Karáskové

"Je to neuvěřitelné. Myslím si, že málokdo se bude třeba jednou moci pyšnit takovým životopisem jako vy. Moc gratuluji, velice si vás vážím a budu moc rád, když se o vás bude mluvit i do budoucna jako o vzoru a příkladu v tom nejlepším slova smyslu," řekl ministr obrany Martin Stropnický Marii Karáskové.

Do resortu nastoupila v sedmnácti letech po maturitě 1. září 1959. Do 31. května 1999 zde působila jako vojákyně z povolání, následně jako občanský zaměstnanec. Od 1. července 2005 pracovala na oddělení kryptografické ochrany odboru obranné politiky sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany. "Po celou dobu plnila svěřené úkoly s příkladnou svědomitostí a spolehlivostí. V oblasti jejího působení nikdy nedošlo k žádným pochybením a vše vyřizovala ve velmi krátkých lhůtách. Ochotně a vstřícně byla nápomocna celé sekci obranné politiky při řešení otázek spojených se spisovou službou a ochranou utajovaných informací," popsal dále ministr Stropnický.

Za vynikající plnění pracovních povinností byla vyznamenána udělením Záslužného kříže II.stupně. Marie Karásková má za sebou řadu zásluh. "Bez nadsázky lze například říct, že to byla ona, kdo na sekci obrané politiky a strategie nastavil a podpořil současný přístup k nakládání s utajovanými informacemi v kontextu členství České republiky v NATO," dodal ministr obrany Martin Stropnický s tím, že Marie Karásková sloužila kolegům ze zmíněné sekce jako vzor i jako trpělivý a vstřícný učitel a mentor. Její systematická a dlouholetá činnost tak byla jedním z mnohdy málo viditelných, ale nezbytných předpokladů působení ČR jako spolehlivého a seriózního spojence v NATO.